Barva objektu záleží na obou fyziky objektu v jeho prostøedí a vlastnosti vnímání oka a mozku. Fyzicky mohou být objekty, øekl, aby mìl barvu svìtla odchodu povrchù, které bìžnì závisí na spektru incidentu osvìtlení a odrazivost vlastnosti povrchu, stejnì jako o potenciálnì úhly pohledu a osvìtlení. Nìkteré objekty nejen odrážejí svìtlo, ale také pøedávat svìtlo nebo svìtlo samy vyzaøují (viz níže), které pøispívají k barvu také. A divák vnímá objektu barva závisí nejen na spektrum svìtla opouští jeho povrch, ale také na øadu podnìtù kontextové, takže barva má tendenci být vnímány jako relativnì konstantní: to je relativnì nezávislý na osvìtlení spektra, zorný úhel, atd. Tento jev je znám jako barevné stálosti.

Nìkterá zobecnìní fyziky lze vyvodit, zanedbává vliv na vnímání teï:

* Light pøíletem na neprùhledný povrch je buï odrážejí "specularly" (tj. ve zpùsobu zrcátko), rozptýlené (tedy odráží s difuzní rozptyl), nebo absorbuje - nebo nìjaká kombinace tìchto.
* Neprùhledný objekty, které neodrážejí specularly (které mívají drsné povrchy) mají urèit barvu, které vlnové délky svìtla, které rozptylují více a které ménì bodový (se svìtlem, které nejsou rozptýleny absorbována). Pokud se objekty rozptýlit všechny vlnové délky, objevují se bílé. Pokud tomu tak absorbovat všechny vlnové délky, objevují se èerné.
* Neprùhledný specularly objekty, které odrážejí svìtlo rùzných vlnových délek s rùznou úèinností vypadat zrcátka tónovaná s barvami urèuje tìchto rozdílù. Objekt, který odráží urèité zlomek dopadajícího svìtla a absorbuje zbytek mùže vypadat èerné, ale také lehce reflexní, pøíklady jsou èerné objekty potažené vrstvami laku nebo smaltu.
* Objekty, které pøenášejí svìtlo jsou buï prùsvitné (rozptyl procházejícího svìtla) nebo transparentní (ne rozptyl procházející svìtlo). Jestliže oni také absorbují (nebo odrážet), svìtle rùzných vlnových délek diferenciálnì, zobrazí se tónovaná s barvou urèuje povahu, že absorpce (nebo odrazivost).
* Objekty mohou vyzaøovat svìtlo, které mohou pøinést sama, spíše než pouze reflexní nebo pøenosu svìtla. Mohou to udìlat, protože jejich zvýšené teploty (ty jsou pak øekl, aby byl žárovek), v dùsledku urèitých chemických reakcí (jev nazývaný chemoluminescence), nebo z jiných dùvodù (viz èlánky fosforescence a Záøiè).
* Objekty mohou absorbují svìtlo a pak v dùsledku toho vyzaøují svìtlo, které má jiné vlastnosti. Oni jsou pak tzv. fluorescenèní (je-li svìtlo je vydáváno pouze tehdy, když svìtlo je absorbována) nebo fosforeskující (je-li svìtlo je vyzaøováno i poté, co svìtlo pøestane být absorbovány, tento termín je také nìkdy volnì použít na svìtlo vyzaøované z dùvodu chemické reakce).

Pro další zpracování barvy objektù, viz strukturální barva, dole.

Abychom to shrnuli, barva objektu je složitým výsledkem jeho vlastností povrchu, jeho pøenosové vlastnosti, a jejich emisní vlastnosti, všechny faktory, které pøispívají ke kombinaci vlnových délek ve svìtle opuštìní povrchu objektu. Vnímaná barva je dále podmínìno povahou okolního osvìtlení, a podle barvy vlastnostmi jiných objektù v okolí, pøes efekt známý jako barevnou stálostí a pøes další charakteristiky vnímání oka a mozku.